Kulturní okénko
- První samostatná výstava Milana Lasoty v GVUO
- Korunovační klenoty i regionální umění v Muzeu Beskyd
Galerie výtvarného umění v Ostravě představuje tvorbu slezského umělce Milana Lasoty. Autor, který zemřel v roce 1998 ve věku pouhých 43 let, patří k výrazným osobnostem konceptuálního umění regionu. Výstava nabízí nejen jeho známé práce na papíře, ale také objekty a autorský šperk.
Jaroslav Michna, kurátor výstavy: “Je to jeho první samostatná výstava v Galerii výtvarného umění v Ostravě. Autor se zde představil už dříve, ale v nějakém větším souboru autorů v rámci výstavy Slezský koncept v roce 2004, ale tady tohle je jeho první samostatná výstava. Kromě závěsných papírových věcí, které visí na stěnách, vlastně poprvé vystavujeme jeho plastiku, respektive objekty a taky autorský šperk.”
Lasotovu tvorbu charakterizují především dva základní principy – otisk a sériovost.
Jaroslav Michna, kurátor výstavy: “Především je to tělesný otisk, nejčastěji používal dotek své vlastní levé ruky na podkladový papír a v těch sériích, fázích vlastně je zakódovaná nějaká procesualita, nějaký příběh, nebo nějaká vývojová linie, kterou vlastně autor skrze ty série může takto komunikovat s divákem.”
Důležitým motivem je především lidská ruka jako nástroj komunikace.
Jaroslav Michna, kurátor výstavy: “Třeba v didaktickém slovníku, který vidíme zde, tak vlastně vrství na sebe jednotlivá gesta písmen ve znakové řeči a nedává je v linii vedle sebe, ale vrství je do struktury na sebe. Tím vzniká vlastně takový jako abstraktní znak, ale nese kód toho konkrétního slova. Třeba slova milá, něžná a podobně.”
Co se týká plastik, tak ty Lasota vytvářel pomocí reálných přírodnin.
Jaroslav Michna, kurátor výstavy: ”To znamená, tady toto jsou nějaké kořeny rostlin a zase je to nějaký myšlenkový konstrukt nebo nějaká nástavba. možná to můžete vnímat jako nějakou kritiku civilizace, která obhospodařuje tu přírodu, která ji nějak obkružuje, která ji vlastně až trošku dusí.”
Přestože vystavená díla vznikla už před desítkami let, působí překvapivě současně. Výstava tak připomíná tvorbu autora, který odešel příliš brzy, ale zanechal výraznou stopu v českém konceptuálním umění.
---
Muzeum Beskyd rozšířilo svou nabídku o tři nové výstavy. Vedle stálých expozic tak návštěvníci mohou vidět například repliky českých korunovačních klenotů i díla dvou známých regionálních výtvarníků.
Lukáš Lísník, ředitel Muzea Beskyd: “To je pana Alexandera Mosia a paní Karly Stiborkové. Výstava korunovačních klenotů je doprovázena výstavou korunovaných panovníků a jejich příběhů a samotných příběhů těch korunovačních klenotů.”
Podobné projekty pomáhají do muzea přilákat nové návštěvníky.
Lukáš Lísník, ředitel Muzea Beskyd: “Tyhle výstavy rádi podporujeme, protože ony zvyšují návštěvnost i našich stálých expozic. A v současné době třeba za měsíc únor máme čtyřnásobnou návštěvnost oproti roku 2024.”
Jednou z dalších výstav je retrospektiva malíře Alexandera Mosia nazvaná Zlomenina času, která mapuje různé etapy jeho tvorby a zároveň je věnována jeho životnímu jubileu, 70. narozenin.
Alexander Mosio, umělecký malíř a výtvarník: “Zatímco jsem dosud měl takovou tendenci maňána. To se nějak udělá, tak teď najednou zjišťuju, že se to už nedá moc odkládat. Mám-li to udělat, tak to musím udělat.”
Mosio ve své tvorbě pracuje s osobními vzpomínkami, zážitky z cest i inspirací z literatury a mytologie.
Alexander Mosio, umělecký malíř a výtvarník: “Moje dětství jsou dvě takové literatury. Jedna byli tři mušketýři a druhá byla řecké báje. Proto tady máme i Promethea i Fénixe i Sysifa. A teď jsem maloval ten Únos Evropy jako fénické princezny na Krétu.”
Výstava je zároveň unikátní tím, že autor si musel svá díla zapůjčit od jejich majitelů, aby mohl představit průřez svou tvorbou. Takže je dost možné, že takhle pohromadě už je nikdy neuvidíme.
Alexander Mosio, umělecký malíř a výtvarník: “To jsem měl v hlavě z toho videa, jak ona šla po tom přechodu. Protože já jsem zůstal úplně, fakt jako Werichovsky, ona šla, to něco šlo. Tak jsem říkal, tak to je teda pecka.”
Jedna z maleb připomíná také podobu Ostravy v minulosti.
Alexander Mosio, umělecký malíř a výtvarník: “Tohle je velké retro z mého mládí, kdy jsem jako Frýdecko Místečan vyrazil do Ostravy. A byl jsem tam šokován tím kouřem a smogem. Teď tam vrzaly ty vozíky přes tu Černou louku. Ten prach všudypřítomný."
Výstava Zlomenina času bude na frýdeckém zámku k vidění do poloviny března
---
Galerie výtvarného umění v Ostravě představuje tvorbu slezského umělce Milana Lasoty. Autor, který zemřel v roce 1998 ve věku pouhých 43 let, patří k výrazným osobnostem konceptuálního umění regionu. Výstava nabízí nejen jeho známé práce na papíře, ale také objekty a autorský šperk.
Jaroslav Michna, kurátor výstavy: “Je to jeho první samostatná výstava v Galerii výtvarného umění v Ostravě. Autor se zde představil už dříve, ale v nějakém větším souboru autorů v rámci výstavy Slezský koncept v roce 2004, ale tady tohle je jeho první samostatná výstava. Kromě závěsných papírových věcí, které visí na stěnách, vlastně poprvé vystavujeme jeho plastiku, respektive objekty a taky autorský šperk.”
Lasotovu tvorbu charakterizují především dva základní principy – otisk a sériovost.
Jaroslav Michna, kurátor výstavy: “Především je to tělesný otisk, nejčastěji používal dotek své vlastní levé ruky na podkladový papír a v těch sériích, fázích vlastně je zakódovaná nějaká procesualita, nějaký příběh, nebo nějaká vývojová linie, kterou vlastně autor skrze ty série může takto komunikovat s divákem.”
Důležitým motivem je především lidská ruka jako nástroj komunikace.
Jaroslav Michna, kurátor výstavy: “Třeba v didaktickém slovníku, který vidíme zde, tak vlastně vrství na sebe jednotlivá gesta písmen ve znakové řeči a nedává je v linii vedle sebe, ale vrství je do struktury na sebe. Tím vzniká vlastně takový jako abstraktní znak, ale nese kód toho konkrétního slova. Třeba slova milá, něžná a podobně.”
Co se týká plastik, tak ty Lasota vytvářel pomocí reálných přírodnin.
Jaroslav Michna, kurátor výstavy: ”To znamená, tady toto jsou nějaké kořeny rostlin a zase je to nějaký myšlenkový konstrukt nebo nějaká nástavba. možná to můžete vnímat jako nějakou kritiku civilizace, která obhospodařuje tu přírodu, která ji nějak obkružuje, která ji vlastně až trošku dusí.”
Přestože vystavená díla vznikla už před desítkami let, působí překvapivě současně. Výstava tak připomíná tvorbu autora, který odešel příliš brzy, ale zanechal výraznou stopu v českém konceptuálním umění.
---
Muzeum Beskyd rozšířilo svou nabídku o tři nové výstavy. Vedle stálých expozic tak návštěvníci mohou vidět například repliky českých korunovačních klenotů i díla dvou známých regionálních výtvarníků.
Lukáš Lísník, ředitel Muzea Beskyd: “To je pana Alexandera Mosia a paní Karly Stiborkové. Výstava korunovačních klenotů je doprovázena výstavou korunovaných panovníků a jejich příběhů a samotných příběhů těch korunovačních klenotů.”
Podobné projekty pomáhají do muzea přilákat nové návštěvníky.
Lukáš Lísník, ředitel Muzea Beskyd: “Tyhle výstavy rádi podporujeme, protože ony zvyšují návštěvnost i našich stálých expozic. A v současné době třeba za měsíc únor máme čtyřnásobnou návštěvnost oproti roku 2024.”
Jednou z dalších výstav je retrospektiva malíře Alexandera Mosia nazvaná Zlomenina času, která mapuje různé etapy jeho tvorby a zároveň je věnována jeho životnímu jubileu, 70. narozenin.
Alexander Mosio, umělecký malíř a výtvarník: “Zatímco jsem dosud měl takovou tendenci maňána. To se nějak udělá, tak teď najednou zjišťuju, že se to už nedá moc odkládat. Mám-li to udělat, tak to musím udělat.”
Mosio ve své tvorbě pracuje s osobními vzpomínkami, zážitky z cest i inspirací z literatury a mytologie.
Alexander Mosio, umělecký malíř a výtvarník: “Moje dětství jsou dvě takové literatury. Jedna byli tři mušketýři a druhá byla řecké báje. Proto tady máme i Promethea i Fénixe i Sysifa. A teď jsem maloval ten Únos Evropy jako fénické princezny na Krétu.”
Výstava je zároveň unikátní tím, že autor si musel svá díla zapůjčit od jejich majitelů, aby mohl představit průřez svou tvorbou. Takže je dost možné, že takhle pohromadě už je nikdy neuvidíme.
Alexander Mosio, umělecký malíř a výtvarník: “To jsem měl v hlavě z toho videa, jak ona šla po tom přechodu. Protože já jsem zůstal úplně, fakt jako Werichovsky, ona šla, to něco šlo. Tak jsem říkal, tak to je teda pecka.”
Jedna z maleb připomíná také podobu Ostravy v minulosti.
Alexander Mosio, umělecký malíř a výtvarník: “Tohle je velké retro z mého mládí, kdy jsem jako Frýdecko Místečan vyrazil do Ostravy. A byl jsem tam šokován tím kouřem a smogem. Teď tam vrzaly ty vozíky přes tu Černou louku. Ten prach všudypřítomný."
Výstava Zlomenina času bude na frýdeckém zámku k vidění do poloviny března
---