Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pandemie nemoci COVID-19 se od konce roku 2019 za pouhé čtyři měsíce rozšířila do celého světa. Ukázalo se, že snadno přenositelná respirační nemoc je ohrožením pro současnou společnost. Jak hluboké rány uštědřil nový koronavirus Moravskoslezskému kraji? Jak jsme připraveni na podzim, kdy se promísí respirační onemocnění s Covidem-19? Téma pro hosty diskusního fóra. Vítám Iva Vondráka, hejtmana Moravskoslezského kraje. Vladimíra Vlčka, ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. Jaroslava Medka, ředitele Krajského vojenského velitelství Ostrava. Jiřího Havrlanta, ředitele Fakultní nemocnice Ostrava. Romana Gřegoře, ředitele Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje. A Petra Kümpela, primáře infekčního oddělení Slezské nemocnice Opava. Dobrý den vám všem i divákům televize Polar. Čeká nás první téma.
Reportáž: 11. březen 2020. Datum, kdy se potvrdil první nakažený v Moravskoslezském kraji. O den později byl v Česku vyhlášen nouzový stav. Zavřely se školy, postupně se začala zastavovat ekonomika a výrazně se aktivovalo zdravotnictví. Takovou situaci region od 2. sv. války nezažil. Začal fungovat krizový štáb kraje. Operativně řešil aktuální stav. Opřel se o obrovskou vlnu občanské solidarity podpořenou zdravotníky a dalšími složkami integrovaného záchranného systému.Jak propracovaný je systém spolupráce mezi jednotlivými záchrannými složkami a zdravotnickými zařízeními?
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Vondráku, jaké byly vaše první kroky v okamžiku, kdy bylo jasné, že se nám pandemie nevyhne. Kdy vám bylo jasné, že se k nám blíží "Temno"?
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: My jsme svolali bezpečnostní radu kraje, která, samozřejmě za účasti ředitelů nemocnic, prostě začala řešit, co budeme dělat když... Tzn. Když přibude skutečně velké množství nemocných, jak budeme zajišťovat ochranné pomůcky... tyto věci byly skutečně na pořadu dne a ty se potom nějakým způsobem překlopily do krizového štábu v okamžiku vyhlášení nouzového stavu. A tam bych chtěl říct, že velmi oceňují náš integrovaný záchranný systém, který byl na toto v podstatě připraven a tyto věci jsme začali řešit hned jak jsme mohli. Takže já bych řekl, že z tohoto pohledu to bylo procesně nachystané, co samozřejmě byl problém větší je, že jsme nevěděli čemu čelíme, protože přece jenom ten koronavirus a takováto pandemie byla úplně něco nového, nebylo to to co známe z jiných krizových situací jako povodně a vichřice. Tady skutečně šlo o něco, co nemělo obdoby, ale já si myslím, že právě z pohledu toho jak fungoval krizový štáb, tak jsme se stali svým způsobem i lídry v ČR v tom, jak se s tou situací vypořádat a myslím, že ten systém řízení, který jsme nastavili fungoval, nechci říct perfektně, ale skutečně bez problémů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Vlčku, kdy vy jste začali řešit první důležité a aktuální věci, které se týkaly kovidu?
Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: My jsme samozřejmě získávali informace z médií a z toho, co se dělo už koncem loňského roku a na začátku letošního roku. Takže už v předstihu, na konci února letošního roku a začátkem března, jsme se začali připravovat. A po dohodě s generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru jsme začali dělat určité plány a prognózy, jak by ta situace mohla vypadat. Je faktem, že jsme měli připraveny tři varianty: varianta, která byla nejhorší, varianta taková lehce optimistická a pak varianta uprostřed, která byla reálná. Musíme říct, že opravdu v prvopočátku tak jak tady řekl pan hejtman, ta spolupráce byla velmi dobrá pokračovala dobře. To co bylo důležité, že my jsme v návaznosti na osobní ochranné pracovní prostředky byli vybaveni, byli jsme připraveni, ale nebyli jsme připraveni samozřejmě na takovou škálu a zejména na používání roušek respektive ústenek. To byla jedna z věcí, která nás do jisté míry v prvopočátku limitovala. Na druhé straně velmi aktivně jsme pomáhali Policii ČR se stavěním zátarasů na hraničních přechodech a s přípravou dezinfekce. Ta dezinfekce v tom masivním rozsahu nebyla k dispozici, takže jsme využili doporučení Světové zdravotnické organizace a začali jsme si ji míchat sami a pomohli jsme jí i našim kolegům.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Říkal jste, že jste měli připravené tři varianty: nejhorší, střední a nejlepší, ke které jste se nakonec dopracovali?
Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: Já musím říct, že nakonec ten začátek pandemie probíhal víceméně podle té optimistické varianty, nicméně, když se podíváme na stav v tuto chvíli a v tuto dobu, tak už zdaleka tak optimistická není. Ať už z pohledu těch, kteří jsou pozitivně testováni respektive těch, kteří jsou aktuálně nemocní.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Gřegoři, co musela záchranná služba v těch počátcích změnit?
Roman Gřegoř, ředitel Zdravotnické záchranné služby MSK: V naší odborné komunitě jsme samozřejmě možné zárodky problémů vnímali už ke konci roku, protože jsou tady určité analogie s jinými epidemiemi v minulosti, ale přesto ta síla, se kterou pandemie udeřila na ČR byla velká a byla rychlá. Pro nás bylo určitým štěstím, že před několika lety za vydatné pomoci armády jsme vycvičili speciální tým, který je právě určen k tomu, aby poskytoval neodkladnou péči u lidí, u nichž je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Takže tento tým nám pomohl velice v těch prvních stadiích, kdy už se skutečně k těmto lidem jezdilo, a pomohl nám také velmi tím, že pomohl dovycvičit a bleskově připravit veškerý náš zdravotnický personál v kraji, což je zhruba 650 lidí ve výjezdu. Měli jsme tím pádem pro start i určité množství těch speciálnějších ochranných pomůcek a později jsme byli velmi vděčni kraji, který poskytl vynikající support právě v těch pomůckách, které se nepoužívají běžně, a musím v této chvíli pochválit i Ministerstvo zdravotnictví, které na to časem navázalo, a z těchto dvou zdrojů jsme pak čerpali. Pro nás největší zátěž právě představovala zcela nová úloha, kterou záchranka nikdy předtím neplnila. Tu jsme dostali přímo od předsedy vlády a tehdejšího náměstka Prymuly, a to je zařídit činnost mobilních odběrových týmů, a to nám spotřebovalo velkou část kapacity sil a prostředků.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Havrlante, co chybělo ve Fakultní nemocnice v těch prvních týdnech?
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: My jsme v počátku té pandemie, ve spolupráci s naším zřizovatelem Ministerstvem zdravotnictví, poměrně rychle vytvořili síť páteřních nemocnic v jednotlivých krajích ČR, tam kde je fakultní nemocnice byla to fakultní nemocnice, a v souladu s Asociací krajů, kde není fakultní nemocnice byla vytipovaná krajská nemocnice. Tzn. že v té první fázi jsme nejdříve budovali výjezdovou skupinu pro odběry na pozitivitu kovidu. Dále jsme začali budovat rychle a operativně stacionární místa na odběry. Začali jsme být součástí krizového štábu, který svolal pan hejtman. Začali jsme pracovat na tom, abychom nemocnice jako takové uzavřeli, co se týče toho, aby se nedostal virus do nemocnic s tím, že jsme jednak triážovali vstupy do nemocnic, dále jsme omezili operativu na nutné akutní záležitosti, plus na operativu onkologických pacientů. To jsme udělali během několika dnů, to uzavření šlo poměrně rychle.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Kümpele, vy jste byli v Opavě jedni z prvních, kteří se setkali s pozitivním pacientem. Jaké to pro vás bylo? Bylo to už v lednu.
Petr Kümpel, primář infekčního oddělení Slezská nemocnice Opava: Slezská nemocnice má tu výhodu, že má jako jedna z mála nemocnic infekční oddělení a infektologové ty epidemie a pandemie mají, dalo by se říct, v popisu práce. Takže my jsme to velice pečlivě sledovali, připravovali jsme se na to, ale že k té první konfrontaci v ČR dokonce v Evropě dojde právě na našem pracovišti, to jsme nečekali. Jednalo se o desetiletou Matyldu, která přiletěla na začátku února z Pekingu z Číny ke své babičce. Už v letadle měla teploty, pokašlávala a babička naštěstí prozřetelně zavolala nejprve k nám na infekci jaké kroky má učinit. To bylo velice rozumné. A v té době jsme si vlastně poprvé vyzkoušeli a nacvičili, jak se oblékat, jak si vzít ochranné prostředky a v podstatě o jeden až dva měsíce před tím nástupem epidemie v republice už jsme se s tímto případem setkali.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Medku, armáda stála před zcela novými úkoly, vojáci byli nasazování do zařízení, aby pomáhali. Na to přece nejste cvičeni?
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava: Máte pravdu vojáci jsou tady připravováni k tomu, aby bránili ČR proti viditelnému nebo zřejmému protivníkovi, který by mohl ČR ohrožovat a COVID-19 je takový protivník, který moc vidět není. Ty první úkoly, které jsme začali plnit v Moravskoslezském kraji, tak byly samozřejmě v souvislosti s uzavíráním státní hranice a vyhlášením nouzového stavu, kdy jsme posilovali Policii ČR. V Moravskoslezském kraji jsme, po aktivaci krizového štábu, hledali ubytovací a stravovací zařízení pro vojáky, kteří měli právě posílit příslušníky Policie ČR na hranicích. Musím říct, že činnost toho krizového štábu a součinnost s obcemi s rozšířenou působností byla velmi zodpovědná, rychlá, kvalitní a velmi rychle se nám podařilo získat pomoc od všech těchto subjektů, kde to bylo potřeba. Takže já velmi děkuju i zdravotnické záchranné službě a hasičům, kteří nám poskytli ty prvotní informace o tom, jak vlastně používat ochranné prostředky, jakým způsobem postupovat. A ten úkol, který už jste tady zmínila, ten nástup do těch zdravotnických zařízení, působili jsme v Alzheimer centru v Ostravě,kde působili příslušníci Velitelství výcviku Vojenské akademie a byli poprvé nasazeni do takového zdravotnického zařízení nebo do sociálního zařízení, kde řešili problematiku pomoci personálu. A Zdravotnická záchranná služba v součinnosti s námi připravila to prvotní proškolení jak správně používat ochranné pomůcky, jakým způsobem postupovat, abychom tu pandemii v Alzheimer centru zvládli co nejrychleji.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V příspěvku už padla otázka jak propracovaný systém spolupráce je mezi jednotlivými záchrannými složkami a zdravotnickými zařízeními a možná i krajem. Pane hejtmane, jak jste to viděl a vidíte doposavad?
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: Já to dodnes vidím, jako že to byla jedna z nejlepších spoluprací co možná máme tady v tomto kraji a vůbec v ČR, protože jsme si rozdělili úkoly a myslím, že to tikalo, nechci říct jak švýcarské hodinky, ale téměř jako švýcarské hodinky, neměli jsme žádný problém s ničím, kromě toho, že na vstupu nebylo dostatek ochranných pomůcek, ale to už jsme si tady říkali, to nemá cenu rozebírat. Myslím si, že právě i to, že jsme se prostřednictvím našeho integrovaného bezpečnostního centra chopili i horké linky, kde prostě lidé mohli telefonovat, mohli získávat informace, to všechno sehrávalo klíčovou roli v tom, abychom rychle dokázali obsloužit ty požadavky, které tehdy byly. Během toho nouzového stavu se ty věci dále cizelovali, my jsme přešli na jakousi digitální úroveň, kdy jsme měli rezervační systémy na objednávání k odběrům, měli jsme k dispozici i systém objednávek na ochranné pomůcky. Ale strašně důležité bylo, že jsme se stali krajem, který měl v nejkratší době největší počet odběrných míst, 12 v celém kraji. Navíc jsme rychle navyšovali testovací kapacity, tehdy to bylo asi potom v tom cílovém stavu, dva a půl tisíce vzorků za den, což byl obrovský výsledek, který si myslím, že hodně pomohl zachytit tu první nastupující vlnu a to velmi rychle. Takže já bych řekl, že to byla ta část řekněme úplně perfektní ideální, ta situace se samozřejmě začala horšit v okamžiku, kdy skončil nouzový stav, protože už v tomto okamžiku přestává fungovat ten systém krizového řízení, který má svou hlavu, což je skutečně hejtman. A samozřejmě najednou začaly vznikat problémy kdo má jaké kompetence, ukázalo se, že jediný kdo má tu kompetenci rozhodovat v období, kdy nefunguje nouzový stav, je Krajská hygienická stanice. Tam začaly potom takové ty, nechci říct problémy, ale prostě komplikace, které, dle mého názoru, se budou muset do budoucna vyřešit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, podle toho co říkáte, že by bylo pro vás lepší, kdyby nouzový stav trval déle?
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: Já jsem to dokonce navrhoval panu premiérovi, protože nešlo o to, že bychom nechtěli uvolňovat opatření, ale právě šlo o to, že jsme měli zavedený systém řízení a ten byl samozřejmě v té krizové situaci velmi klíčový. Vezměte si, že skončilo fungování krizového štábu a za týden na to, ani ne, možná dřív, se objevily nákazy v OKD a propukla vlastně druhá vlna, která nás zatížila a dodnes svým způsobem sklízíme následky toho, že se neudělalo to, co jsme chtěli už jako krizový štáb, aby se prostě otestovalo plošně OKD. Ale protože nebyl nouzový stav, tak už jsme bohužel tu kompetenci neměli. Takže to si myslím, že je ten problém, který se tam objevil.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Havrlante, pan Vondrák zmínil první druhá vlna, dá se tedy říct, že máme první vlnu za sebou a nacházíme se ve druhé vlně nebo kontinuálně probíhá první vlna? Nebo pánové, máte na to nějaký jiný názor?
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: Děkuji za otázku, ale je to těžká otázka, protože samozřejmě první vlna, která začala možná někdy na přelomu roku 2019-2020 se dostala do té situace, že ta první fáze, dle mého názoru neskončila, ale dostalo se to z plošného způsobu do lokálního prostředí, tzn. že nám to tady ještě jakoby bublá. Jsme v té situaci, že tady máme v těchto dnech několik ložisek v ČR, ať už je to Praha, nebo je to u nás na severní Moravě, byla to Karviná, jak už tady zmínil pan hejtman, byl region Frýdku-Místku, možná že to dneska je část okresu Opava. Takže pořád ta první vlna jakoby neskončila a uvidíme dál, vývoj na podzim, jak jste sama uvedla, že tady budou další respirační nákazy a v tom se budeme muset zorientovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pan Gřegoř Vás chce doplnit.
Roman Gřegoř, ředitel Zdravotnické záchranné služby MSK: Já bych to jenom potvrdil, protože to perfektně konvenuje nejen s mým názorem, že v podstatě žádná druhá vlna nenastala, je to i určité mediální dělení na nějakou první a druhou vlnu, tato prostě pořád probíhá. A protože víme, že vždycky ty nákazy mají zcela jasně zmapovánu, díky epidemiologům, souvislost,takže si myslím, že žádná druhá vlna zatím tady neprobíhá. Pořád vlastně řešíme průběh onemocnění tak jak přišel, nikdy neodešel z kraje, byť se tak někteří mají tendenci tvářit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pánové, první téma máme za sebou. V další části diskusního fóra se zaměříme na ekonomické dopady pandemie.
Reportáž: Zavřené obchody, restaurace, kulturní i sportovní zařízení, omezené poskytování služeb, uzavřené hranice. Ekonomika se téměř zastavila. Zaměstnavatelé v regionu omezili a někdy i zastavili své provozy. Zdravotním zařízením enormně rostly náklady. I přes složitost doby fungovalo zásobování, doprava, subjekty přecházely na do té doby málo používaný home office.Zlepšení nálady dané červnovým rozvolňováním opatření razantně pokazil nárůst pozitivně testovaných zaměstnanců OKD. MS kraj dostal červenou barvu na semaforu. Region se vrátil do velmi přísného režimu. Jak výrazně pandemie zasáhla do rozpočtu Moravskoslezského kraje?
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak otázka pro pana hejtmana...
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: My jsme jednak samozřejmě přispívali z vlastního rozpočtu asi šedesáti miliony korun, abychom pomáhali právě v období nákupu těch ochranných pomůcek a všech těchto věcí, ale nejhorší na tom bylo, že se zastavil kompletně průmysl, zavřely se restaurace, obchody. To zcela nepochybně vedlo k problémům, které se potom snažil stát řešit různými opatřeními. A tady se dostáváme k tomu, že vlastně díky tomu, jsme zaznamenali velký výpadek z příjmů ze sdílených daní, a ten výpadek vypadal na to, že bude až jeden a půl miliardy korun, což když vezmete, že máte řádově deset miliard k dispozici, protože těch zbylých 20 miliard jde přímo řízeným organizacím jako jsou školy, sociální organizace, tak najednou v podstatě máte velký problém. A ten problém se nedal vyřešit úplně jednoduše, my jsme samozřejmě museli přejít na nějaký nový režim, museli jsme si říct, které věci musíme dofinancovat, které prostě musíme pozastavit. Nicméně shodli jsme se na tom, že musíme udržet především při životě investice. Investice jsou to, co dává firmám v tomto kraji možnost dále žít. Takže to je asi to, co je na tom největší. A musíme říct, že ten největší propad zaznamenaly také firmy, které jsou z oblasti cestovního ruchu, takže tam se potom nastavují a už vlastně začínají fungovat dva základní programy. Jeden je kampaň, která ukazuje kam by lidé mohli přijet, zúčastňují se toho naše celebrity, které v tomto kraji žijí. A teď máme úplně nový projekt, který se jmenuje objevujme Moravskoslezský kraj, tzn. chceme pozvat lidi a financovat jim tu návštěvu na těch různých atraktivitách. Od prvního září tento program spouštíme, je to program za dalších 60 milionů korun. A pevně věříme, že ta sezóna, která většinou končí začátkem školního roku, bude prodloužena od 1.9. až do konce října. Takže to je to, co teď nějakým způsobem řešíme a doufejme, že se to také vyřešit podaří.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Vlčku, pocítili jste nějaké problémy? Budou vám chybět v rozpočtu peníze?
Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: Tak bezesporu ano. Já samozřejmě mohu mluvit akorát za naši organizaci, za Hasičský záchranný sbor, a když se podíváme na výsledek těch extra výdajů, které byly od začátku pandemie řádově do konce července, tak nás stála přes dvacet milionů korun, z čehož cca. asi polovina šla na mzdy a související výdaje, další tři čtvrtiny na osobní ochranné pracovní prostředky,dezinfekci a další. Těch 20 milionů korun je čtvrtina provozních prostředků, které dostáváme od státu na rok. Takže to je samozřejmě velmi významný zásah do rozpočtu a je třeba říct, že v tuto chvíli ještě zdaleka nebyl sanován. Uvidíme jakým způsobem se ta situace bude vyvíjet dál a zejména uvidíme, co nás bude čekat na podzim.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Medku, jak to vypadá s armádou? Budou vám také chybět peníze?
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava: Peníze nám určitě také budou chybět, protože kovid zasáhl i přípravu a výcvik Armády ČR jako takové. Zasáhl i přípravu občanů Moravskoslezského kraje, protože v Moravskoslezském kraji jednak máme velkou základnu vojáků, příslušníků aktivní zálohy Armády ČR, kteří nemohli cvičit, a zatím to vypadá, že po některých restrikcích a po některých opatřeních, které přijala hlavní hygienička Ministerstva obrany, tak výcviky probíhají a i podzimní výcviky zatím probíhat budou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kde budete hledat chybějící peníze?
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava: To je spíš otázka na naše nadřízené stupně v Praze, které se s tím budou muset popasovat, a bohužel tímto se dostáváme možná k tomu, že některé investiční rozvojové projekty, které Armáda ČR připravovala, se budou muset nějakým způsobem omezit a zkrátit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Havrlante, má také fakultní nemocnice už vyčísleny dopady pandemie?
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: Systém úhrad ve zdravotnictví je trošku jiný, tady se musí skloubit medicína s ekonomikou. Tzn. úhrady v nemocnicích jsou obecně poskytovány za výkony, které jsou v nemocnici dělány je to dáno úhradovou vyhláškou, kterou vydává Ministerstvo zdravotnictví, nicméně v první polovině roku nám vlastně zůstaly náklady a omezili jsme výkony, takže tam propad je. V té době jsme samozřejmě museli nakoupit pomůcky. Tím jak jsme nemocnici uzavřeli a vytvořili jsme odběrná místa, takže ty náklady šly na přesčasové hodiny sestřičkám, které byly a do dneška jsou v těch odběrných místech na tom našem Covid-centru, měli jsme triáže, takže toto všechno jsou náklady. Omezili jsme v té době produkci, ale nicméně 1.7. vyšla kompenzační vyhláška a my jsme začali postupně rozvolňovat péči na přelomu května a června. Ta produkce šla výkonnostně někde k padesáti procentům.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že když se omezily výkony, že vaši pacienti musí déle čekat?
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: Samozřejmě, že ty plánované výkony, které, pro vaši představu ve fakultní nemocnici je to asi tisíc výkonů, zůstaly vlastně v čekací době. My jsme tomu přizpůsobili program i v letních měsících, u některých výkonů nebo v některých oblastech jako je oční lékařství, ortopedie, jsme tyto čekací doby už zvládli za přispění našich zdravotníků, kteří zrušili dovolenou. Domluvili jsme se tak, abychom zvládli odoperovat věci, které opravdu nesnesou odkladu. Nedohnali jsme to ještě všechno, ale máme na to ještě druhou polovinu roku. A kompenzační vyhláška, která doplnila tu vyhlášku stávající na letošní rok od 1.7. je v tom nápomocna, takže bychom tady tyto ztráty měli vykompenzovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Podle analytiků, by se na podzim mohl výrazněji zvednout počet lidí bez práce. Na druhou stranu, paradoxně, přinesla pandemie nové příležitosti, pane Vondráku?
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: Určitě. My jsme vždycky byli kraj, který měl největší počet nezaměstnaných, je to prostě historicky dané i strukturou toho průmyslu tady, ale je tady jedna věc, u nás ta nezaměstnanost nerostla tak rychle jako jinde. Jinými slovy řečeno, že právě díky změně struktury ekonomiky a vlastně firem, které jsou tady, se tyto věci takto razantně neprojevovaly. Nemůžeme to ale podceňovat, takže teď připravujeme program "Mé místo v MSK", kdy chceme nabídnout i přes různé aplikace, aby se lidé mohli hlásit a vyhledávat. Prostě spárovat tu poptávku s nabídkou, protože pořád platí, že je nedostatek techniků, pořád platí, že tito lidé nejsou na trhu práce. Takže já se domnívám, že z tohoto pohledu, bych se toho až tak nebál. Samozřejmě uvidíme, co se bude dít dále. Samozřejmě další epidemie, další uzavírání firem, to je věc, která by nám komplikovala život, ale v daný okamžik bych řekl, že vidím pořád jakési světlo na konci tunelu a troufám si říct, že ty věci se nevyvíjejí až tak dramaticky, jak jsme předpokládali, dokonce, jak jsem hovořil o té ztrátě finanční z těch daní, tak narostl příjem z DPH. Jinými slovy řečeno, je vidět, že prostě ti lidé se pořád snaží žít a utrácí. Tzn. to je něco, co bych považoval za důležité právě z pohledu udržení zaměstnanosti na takové té úrovni, kterou potřebujeme. Dneska je index nezaměstnanosti 5,56%, takže to si myslím, že je pořád něco, co prostě není vůbec žádný a zásadní problém.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na Karvinsku je ale vyšší?
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: Tam ale byla vždycky vyšší, tam to bylo vždycky horší.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Padlo tady pane Gřegoři z úst pana hejtmana "světlo na konci tunelu". Vidí záchranná služba světlo na konci tunelu?
Roman Gřegoř, ředitel Zdravotnické záchranné služby MSK: To bychom nemohli dělat svou práci, protože by byla velmi beznadějná. Takže my děláme svou práci stále a máme obrovskou výhodu, že se nacházíme ve zdejším kraji, protože ono se to moc neví, ale záchranné služby nejsou zřizovány státem, ale právě je zřizuje kraj a my kraj stojíme obrovské množství peněz, nevyděláváme si, na rozdíl od nemocnic, přes zdravotní pojišťovny, protože u nemocnic je to přes 90 procent, kdežto záchranky si vydělají od pojišťoven asi tak 25 až 30 procent a zbytek leží na kraji. A jenom v tom příspěvku, který nám kraj dává, to je půl miliardy ročně. Takže samozřejmě bedlivě sledujeme a našim světlem je kraj, protože máme ještě také vyčísleny a průběžně dodáváme informace o tom, že nás to bude stát desítky milionů navíc. Ale na druhou stranu víme, že děláme prostě práci, která je nezastupitelná, kterou si nemůžeme naplánovat. Setkáváme se s kolegy z jiných krajů a opravdu takovou situaci jako máme my zde nemá zdaleka každý kraj, tak dobrou, není tam prostě na ty záchranky tak myšleno.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Po dvou třech měsících jsme očekávali, že počet nakažených bude klesat, bohužel na Karvinsku v červnu začal počet nakažených naopak narůstat. Nejvíce se nákaza šířila v OKD. V důsledku toho se doly na šest týdnů uzavřely. Pane Kümpele, proč zrovna tam se nejvíc šířila nákaza?
Petr Kümpel, primář infekčního oddělení Slezská nemocnice Opava: Vždycky, když vznikne nějaké ohnisko, kde je nakupeno víc lidí, tak se dá jednoznačně očekávat, že k tomu šíření dojde. My jsme vůbec nepočítali s tím, že by ty vlny byly ovlivněné nějak počasím. Bylo to jasně dané tím, že ta vlna a ten nárůst bude tehdy, jak se ta opatření, původně přísná, rozvolní. Takže to nebylo nic neočekávaného.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Než se uzavřely doly pane hejtmane, tak probíhaly velké diskuze i na sociálních sítích, kde se stala chyba... I vy jste se těch diskusí účastnil, tak dneska s nadhledem - jak to vidíte?
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: No myslím si, že doba dala za pravdu mému názoru a to bylo na začátku testování v OKD, kdy jsem hovořil o tom, že bychom se měli poučit z toho, co se stalo v Polsku, kde teda skutečně došlo taky k rychlému nárůstu a tam ty doly zavřely téměř okamžitě, aby v podstatě zabránili tomu dalšímu šíření, a to si myslím, že se stát mělo. Tam jsme asi ztratili několik týdnů, které nám potom chyběly v tom, že dvacet procent z těch testovaných bylo nakažených, což bylo vysoké číslo. Když se podíváte dneska tak to vychází na jeden a půl procenta až dvě procenta nakažených z toho celkového počtu testovaných, tam bylo dvacet procent! Jinými slovy řečeno bylo vidět, že se tam ta nákaza šířila v podstatě nekontrolovaně poměrně dlouhou dobu. To bylo něco, co jsme chtěli. Samozřejmě tam vždycky bylo to jako: "proč to nezastavíte, pane hejtmane?". No to prostě hejtman zastavit nemůže tu těžbu, to prostě není v jeho kompetenci. Je to v kompetenci jednak samozřejmě té společnosti a samozřejmě jeho vlastníka, tak samozřejmě v kompetenci hygieniků, kteří o tom můžou rozhodnout. Ale chápu to, že to nebylo jednoduché rozhodování. Teď můžu říct, že po válce je každý generál, takže můžu říct, že jsem měl sice pravdu, ale vím, že to rozhodování na začátku nebylo úplně triviální a jednoduché. Na druhou stranu je třeba si říct, že prostě doly vždycky budou, řekněme, zdrojem takovéhoto prostředí, kde se může rychle šířit nákaza, protože je tam vedro, je tam vlhko, ti lidé jsou stísněni na malých prostorech, prostě sdílejí spolu více ten prostor než kdokoliv jiný, takže tam si myslím, že se ukázalo, že to je rizikové povolání, z tohoto pohledu. Mimochodem, do té doby než propukla pandemie epidemie v OKD, tak nejpostiženější byli zdravotníci a lékaři. Ta profese byla nejvíce postižená právě proto, že jsou v kontaktu s těmi lidmi a pak se to změnilo, že je tím nejvíce postiženým profese horníka.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Před námi je poslední, třetí téma: Podzimní vývoj pandemie.
Reportáž: S pandemií koronaviru bojujeme už od března. Po ukončení nouzového stavu převzalo ministerstvo zdravotnictví dohled nad situací. Vývoj v regionu si ovšem vyžádal zvýšenou aktivitu bezpečnostní rady kraje. Pandemii se nepodařilo dosud porazit. Splnila přijatá opatření včetně chytré karantény očekávání? Jak jsou vybavena zdravotnická zařízení, změnilo se něco v jejich fungování?
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Vondráku, splnila chytrá karanténa očekávání? Před námi je začátek školního roku, očekává se, že se pandemie nebo nemoc COVID-19 bude šířit daleko rychleji.
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: Já vždycky to téma chytré karantény rozdělím na dvě části. Ta první část, je ta myšlenka ten nápad, která si myslím, že je naprosto korektní, tzn. rychle zachytit kontakty, otestovat je a v podstatě uvést do karantény co nejrychleji, a myslím si, že právě ta informatika v tom sehrává klíčovou roli. Myslím si, že dokonce i technologicky by se to dalo udělat ještě dokonaleji, ale tady narážíme na GDPR apod. Problém je, že nestíhají ti lidé, kteří ji mají obsluhovat. Prostě je toho příliš mnoho. Na druhou stranu je třeba říct, že v tomto kraji je největší počet dohledaných pomocí chytré karantény. Tzn. skutečně KHS to využívá a oproti jiným krajům, skutečně se to snaží využívat, ale to poddimenzování Krajské hygienické stanice se prostě musí nezbytně nutně projevit na tom, že pak už vám nestačí ani ta informatika, těch lidí je tolik, že to nejsme schopni stíhat. Já se omlouvám za tu druhou vlnu, ona není ve své podstatě, já to jenom vnímám podle těch dvou lokálních maxim, které se tam objevily. To druhé lokální maximum nás hodně poučilo, ukázalo, kde to je třeba podchytit. Já jsem neustále "bombardoval" pana prof. Duška, tady s panem generálem a ostatní, aby v nějakým způsobem tu chytrou karanténu zase nějak uchopili a začali ji řídit, protože ona se stala neřízenou. A myslím si že to je to, co nám do budoucna dává tu šanci. Tzn. musíme mít dost lidí, já tvrdím, že musí být ti lidé proškolení jak s tím pracovat, protože není možné si psát věci na papír a pak sto papírů přepisovat, to musíte prostě dělat on line. Tak vznikají ty chyby, tam se to zpožďuje, a to je to, co musíme napravit. Takže já si myslím, že z toho pohledu jsme se hodně naučili, možná i poučili,já teda doufám, a samozřejmě, co také považuji za klíčové a důležité je, že my jsme teď v podstatě nejprotestovanější kraj v celé ČR.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Podle vašeho názoru splnila chytrá karanténa, to co měla ?
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: Svým způsobem ano, ale musím říct, že prostě měla své problémy, o kterých jsem hovořil. Ale pořád tvrdím a budu úporným zastáncem chytré karantény jakožto nástroje, který by v podstatě měl být podporován vší silou, ale také prosazován vší silou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pánové, průběžně jste se setkávali s tím, že máte své týmy oslabené, kvůli nemoci, kvůli paragrafům apod. Jste teď na podzim připraveni nějakým jiným způsobem řešit tuto situaci, pane Vlčku?
Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: Tak to je samozřejmě dobrá otázka protože, nikdo z nás nemá křišťálovou kouli, takže je otázkou, nakolik ta případná podzimní situace může zasáhnout širokou populaci, která se bezesporu dotýká i složek integrovaného záchranného systému. Já musím říct, že za celé to období od počátku pandemie jsme měli dva pozitivně testované z našich příslušníků, což troufnu si říct, je velmi dobrý výsledek ve vztahu k tomu, jak často přicházíme do styku s ostatními složkami a lidmi. Na druhé straně je fakt, že jsme dělali řadu preventivních opatření, které děláme dosud. To znamená veškeré takové ty větší akce, které byly v plánu, a které jsme chtěli organizovat, popřípadě se jich účastnit, tak ty jsme odložili na pozdější dobu. Máme určitý systém řešení střídání jednotlivých směn na stanicích, tak ať se ti lidé potkávají co nejméně. Jsme dost striktní z pohledu nošení osobních ochranných pracovních prostředků a dalších záležitostí. Na druhou stranu jsme se setkali také s tím, a to je to, co už tady zmínil pan hejtman,že po ukončení nouzového stavu nám najednou vypadla evidence, vypadla evidence z pohledu personifikace těch lidí, kteří jsou pozitivně testováni, což pro nás je samozřejmě potenciální ohrožení. My jako hasiči, respektive další složky integrovaného záchranného systému, potřebujeme vědět jestli jedeme na danou adresu a je tam někdo testován pozitivně či nikoliv. Ale netýká se to jenom čistě Covidu, mohou být mnohem závažnější infekční onemocnění. V tuto chvíli je to řešení, které je předloženo do parlamentu, doufejme, že bude v legislativně krátké době dořešeno takovým způsobem, ať jsme připraveni na tu podzimní část lépe než to bylo dosud.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Gřegoři, Váš tým pracoval mnohdy tak, že se odřízl od rodiny, že spíš byl v práci než doma i z bezpečnostních hledisek, aby nepřinesli třeba nákazu domů. Zjistil jste, že ta opatření která jste používali v počátcích, můžete využívat i na podzim?
Roman Gřegoř, ředitel Zdravotnické záchranné služby MSK: Je tomu přesně tak, my jsme, navázal bych na pana generála, od nich v podstatě neustoupili, protože my jsme v prvém sledu, podobně jako třeba pracovníci v nemocnicích na příjmových odděleních, v současné době musíme kohokoliv považovat za potenciálně nakaženého, takže vlastně stupeň naší ochrany je celou tu dobu stejný a nese to jednoznačné výsledky, protože v souvislosti s prací nemáme za tu dobu jediného nakaženého záchranáře, lékaře, člena osádky. To je důsledek nejenom dobré vybavenosti těmi pomůckami, ale především ti lidé je umí dobře používat, to je totiž naprosto zásadní. A personálně na tom záchranná služba není nikde dobře, protože opravdu je nastavena na určité rezervy, ale rozhodně nemá desítky nebo stovky lidí někde v rezervě, které by mohla mobilizovat. Takže to období zhruba se kryjící s tím krizovým stavem, jsme zvládali, přesně jak říkáte, s naprosto maximálním nasazením s přesčasovou prací,o které ani tady nemůžu vlastně příliš hovořit, a za cenu dalších velmi striktních opatření, izolace těch jednotlivých týmů, aby se nekřížily a podobně. Takže my to bohužel nebo bohudík máme nacvičeno a jsme připraveni, samozřejmě bude li třeba, kdyby se ta situace nějakým dramatickým způsobem zhoršila, tak zase nabídneme naši pomoc mobilních odběrových týmů a všude tam, kde to bude potřeba.
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: Já bych tady chtěl ještě poděkovat armádě, protože to personální posílení odběrových týmů, bez toho bychom nedali všechny ty plošné testy, které tady proběhly, takže ještě jednou velký dík za to, protože to byla velká pomoc.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Medku, neukázalo se například, že chybí civilní obrana?
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava: Civilní obrana by nám v tomto okamžiku asi příliš nepomohla, protože ona se sice připravovala i na nějaká hromadná neštěstí a podobné záležitosti, ale Covid jako takový je věc, na kterou se nepřipravoval asi vůbec nikdo. Možnost toho, že civilní obrana byla vybavena některými prostředky k ochraně obyvatelstva v minulosti, tak tohle je samozřejmě jedna z těch věcí, která by byla velmi pozitivní, ale dneska, tak jak jsme tady o tom mluvili, a jak o tom mluvil pan doktor i pan generál, tak my jsme nasbírali nějaké zkušenosti a předpokládám, že v rámci těch zkušeností budeme pokračovat teď v tom podzimním období. U vojáků bohužel jsme měli tři nemocné vojáky, kteří onemocněli při zásahu právě v tom Alzheimer centru v Ostravě. Ale ti, kteří byli nasazení v mobilních odběrových týmech a viděli je diváci jezdit po Moravskoslezském kraji, bylo tady 43 odběrových týmů, tak nikdo z nich neonemocněl, protože všichni zodpovědně používali právě osobní ochranné pomůcky v souladu s těmi pravidly, které k tomu byly stanoveny.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Vlčku, krátká reakce?
Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: Jenom krátce zareaguji, protože je takový dojem, že civilní obrana zmizela, ona nezmizela, ona byla transformována do civilní ochrany a ta přešla do působnosti hasičského záchranného sboru. A to je také jeden z důvodů, proč samozřejmě jednak složky IZS jsou připravené, ale také občané se připravují. Na druhé straně je naprosto iluzorní se domnívat, že je 1,2 milionů obyvatel Moravskoslezského kraje a pro tyto lidi budou tady připravené ochranné obleky a masky a všechno, to takhle nefunguje. A samozřejmě ta pandemie nám do jisté míry ukázala, kde je to gró, na co je třeba se připravit v tom dalším období, ale určitě to není o tom, že by vlastně ta příprava zmizela ze světa, naopak, my velmi aktivně působíme ve školách, velmi aktivně působíme na další ohrožené skupiny, což jsou senioři. Máme připravený projekt společně s krajem, který se nazývá "Městečku bezpečí", kde bychom chtěli, ať padesát tisíc obyvatel ročně projde tady tímto, z hlediska přípravy na všechny mimořádné události. Ale to jsou akce, které do jisté míry souvisí. Takže já jenom chci říct, že opravdu to není o tom, že by civilní obrana zmizela jako taková.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Určitě bychom měli ještě zmínit jak to vypadá s vakcínou, případným očkováním, pane primáři?
Petr Kümpel, primář infekčního oddělení Slezská nemocnice Opava: Jistě na vakcínu všichni netrpělivě čekáme, je to závod s časem. Těch týmů, které se vakcinologii věnují a připravě té vakcíny je neúměrně, minimálně 160 týmů je poměrně hodně daleko. Ve světě běží minimálně asi sto šest klinických studií, které jsou v různých fázích té studie, většina už se dostala do té fáze 3, toho testování. Pokud vím, tak jenom v Rusku běží minimálně 23 potencionálních vakcín, které se připravují. Čína má některé vakcíny, mají to samozřejmě západní země. Některé firmy už jsou tak daleko, že tu vakcínu už plní do injekčních stříkaček, aby byla připravena v případě, že v té třetí fázi se ukáže jako úspěšná, tak aby ji mohly ihned distribuovat. Ale kdy opravdu přijdou na trh, je otázka, kterou samozřejmě nikdo neví. Budeme rádi kdyby to bylo na začátku příštího roku.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Závěrečná otázka, pane Vondráku, chystá Bezpečnostní rada kraje nějaká opatření na podzim?
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: My samozřejmě máme schválenou Bezpečnostní radu kraje hned po začátku školního roku, ale ne teda hned prvního, protože to je zbytečné, ale na ten další týden, abychom si vyhodnotili jak se projeví školní rok po tom více než týdnu, tzn. po deseti dnech, kdy už by se mohly případné problémy objevit. Je třeba vyhodnotit tu situaci a samozřejmě případně přijmout opatření. Víte, já jsem trošku někdy nervózní, a je to skutečně někdy chaotické, jak se mění vyhlášky na téma používání roušek a těchto věcí, já bych tady použil selský rozum, jsem mezi spoustou lidí v nějakém malém prostoru, tak si tu roušku vezmu, pokud jsem venku, tak je nesmysl sedět tam v roušce. Prostě si myslím, že je třeba opravdu používat ten selský rozum. My pořád čekáme na nějaké nařízení a ještě často to nařízení vnímáme, že nám jaksi vstupuje do naší svobody, ale já si myslím, že ta svoboda je také o té odpovědnosti, takže buďme odpovědní. Stačí mít trošku rozumnou úvahu nad tím, kde přicházím, kam vstupuji a prostě tu roušku si nasadím v okamžiku, kdy budu cítit, že by to mohlo být nebezpečné, jak pro mě,tak pro ty ostatní.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pánové odborníci přikyvují, tak velmi krátkou reakci prosím.
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: Já bych jenom krátce podpořil pana hejtmana, protože opravdu my jsme vzorem tady, co se týče toho režimového opatření, já bych apeloval na všechny, aby ty roušky nosili tam, kde je více lidí a tím můžeme minimalizovat tuto situaci. A testování je také velice důležité pro to, abychom žili normální život.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pánové čas diskuzního fóra vypršel, já vám děkuji za Vaše odpovědi a přeji hezký den vám i našim divákům.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pandemie nemoci COVID-19 se od konce roku 2019 za pouhé čtyři měsíce rozšířila do celého světa. Ukázalo se, že snadno přenositelná respirační nemoc je ohrožením pro současnou společnost. Jak hluboké rány uštědřil nový koronavirus Moravskoslezskému kraji? Jak jsme připraveni na podzim, kdy se promísí respirační onemocnění s Covidem-19? Téma pro hosty diskusního fóra. Vítám Iva Vondráka, hejtmana Moravskoslezského kraje. Vladimíra Vlčka, ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. Jaroslava Medka, ředitele Krajského vojenského velitelství Ostrava. Jiřího Havrlanta, ředitele Fakultní nemocnice Ostrava. Romana Gřegoře, ředitele Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje. A Petra Kümpela, primáře infekčního oddělení Slezské nemocnice Opava. Dobrý den vám všem i divákům televize Polar. Čeká nás první téma.
Reportáž: 11. březen 2020. Datum, kdy se potvrdil první nakažený v Moravskoslezském kraji. O den později byl v Česku vyhlášen nouzový stav. Zavřely se školy, postupně se začala zastavovat ekonomika a výrazně se aktivovalo zdravotnictví. Takovou situaci region od 2. sv. války nezažil. Začal fungovat krizový štáb kraje. Operativně řešil aktuální stav. Opřel se o obrovskou vlnu občanské solidarity podpořenou zdravotníky a dalšími složkami integrovaného záchranného systému.Jak propracovaný je systém spolupráce mezi jednotlivými záchrannými složkami a zdravotnickými zařízeními?
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Vondráku, jaké byly vaše první kroky v okamžiku, kdy bylo jasné, že se nám pandemie nevyhne. Kdy vám bylo jasné, že se k nám blíží "Temno"?
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: My jsme svolali bezpečnostní radu kraje, která, samozřejmě za účasti ředitelů nemocnic, prostě začala řešit, co budeme dělat když... Tzn. Když přibude skutečně velké množství nemocných, jak budeme zajišťovat ochranné pomůcky... tyto věci byly skutečně na pořadu dne a ty se potom nějakým způsobem překlopily do krizového štábu v okamžiku vyhlášení nouzového stavu. A tam bych chtěl říct, že velmi oceňují náš integrovaný záchranný systém, který byl na toto v podstatě připraven a tyto věci jsme začali řešit hned jak jsme mohli. Takže já bych řekl, že z tohoto pohledu to bylo procesně nachystané, co samozřejmě byl problém větší je, že jsme nevěděli čemu čelíme, protože přece jenom ten koronavirus a takováto pandemie byla úplně něco nového, nebylo to to co známe z jiných krizových situací jako povodně a vichřice. Tady skutečně šlo o něco, co nemělo obdoby, ale já si myslím, že právě z pohledu toho jak fungoval krizový štáb, tak jsme se stali svým způsobem i lídry v ČR v tom, jak se s tou situací vypořádat a myslím, že ten systém řízení, který jsme nastavili fungoval, nechci říct perfektně, ale skutečně bez problémů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Vlčku, kdy vy jste začali řešit první důležité a aktuální věci, které se týkaly kovidu?
Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: My jsme samozřejmě získávali informace z médií a z toho, co se dělo už koncem loňského roku a na začátku letošního roku. Takže už v předstihu, na konci února letošního roku a začátkem března, jsme se začali připravovat. A po dohodě s generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru jsme začali dělat určité plány a prognózy, jak by ta situace mohla vypadat. Je faktem, že jsme měli připraveny tři varianty: varianta, která byla nejhorší, varianta taková lehce optimistická a pak varianta uprostřed, která byla reálná. Musíme říct, že opravdu v prvopočátku tak jak tady řekl pan hejtman, ta spolupráce byla velmi dobrá pokračovala dobře. To co bylo důležité, že my jsme v návaznosti na osobní ochranné pracovní prostředky byli vybaveni, byli jsme připraveni, ale nebyli jsme připraveni samozřejmě na takovou škálu a zejména na používání roušek respektive ústenek. To byla jedna z věcí, která nás do jisté míry v prvopočátku limitovala. Na druhé straně velmi aktivně jsme pomáhali Policii ČR se stavěním zátarasů na hraničních přechodech a s přípravou dezinfekce. Ta dezinfekce v tom masivním rozsahu nebyla k dispozici, takže jsme využili doporučení Světové zdravotnické organizace a začali jsme si ji míchat sami a pomohli jsme jí i našim kolegům.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Říkal jste, že jste měli připravené tři varianty: nejhorší, střední a nejlepší, ke které jste se nakonec dopracovali?
Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: Já musím říct, že nakonec ten začátek pandemie probíhal víceméně podle té optimistické varianty, nicméně, když se podíváme na stav v tuto chvíli a v tuto dobu, tak už zdaleka tak optimistická není. Ať už z pohledu těch, kteří jsou pozitivně testováni respektive těch, kteří jsou aktuálně nemocní.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Gřegoři, co musela záchranná služba v těch počátcích změnit?
Roman Gřegoř, ředitel Zdravotnické záchranné služby MSK: V naší odborné komunitě jsme samozřejmě možné zárodky problémů vnímali už ke konci roku, protože jsou tady určité analogie s jinými epidemiemi v minulosti, ale přesto ta síla, se kterou pandemie udeřila na ČR byla velká a byla rychlá. Pro nás bylo určitým štěstím, že před několika lety za vydatné pomoci armády jsme vycvičili speciální tým, který je právě určen k tomu, aby poskytoval neodkladnou péči u lidí, u nichž je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Takže tento tým nám pomohl velice v těch prvních stadiích, kdy už se skutečně k těmto lidem jezdilo, a pomohl nám také velmi tím, že pomohl dovycvičit a bleskově připravit veškerý náš zdravotnický personál v kraji, což je zhruba 650 lidí ve výjezdu. Měli jsme tím pádem pro start i určité množství těch speciálnějších ochranných pomůcek a později jsme byli velmi vděčni kraji, který poskytl vynikající support právě v těch pomůckách, které se nepoužívají běžně, a musím v této chvíli pochválit i Ministerstvo zdravotnictví, které na to časem navázalo, a z těchto dvou zdrojů jsme pak čerpali. Pro nás největší zátěž právě představovala zcela nová úloha, kterou záchranka nikdy předtím neplnila. Tu jsme dostali přímo od předsedy vlády a tehdejšího náměstka Prymuly, a to je zařídit činnost mobilních odběrových týmů, a to nám spotřebovalo velkou část kapacity sil a prostředků.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Havrlante, co chybělo ve Fakultní nemocnice v těch prvních týdnech?
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: My jsme v počátku té pandemie, ve spolupráci s naším zřizovatelem Ministerstvem zdravotnictví, poměrně rychle vytvořili síť páteřních nemocnic v jednotlivých krajích ČR, tam kde je fakultní nemocnice byla to fakultní nemocnice, a v souladu s Asociací krajů, kde není fakultní nemocnice byla vytipovaná krajská nemocnice. Tzn. že v té první fázi jsme nejdříve budovali výjezdovou skupinu pro odběry na pozitivitu kovidu. Dále jsme začali budovat rychle a operativně stacionární místa na odběry. Začali jsme být součástí krizového štábu, který svolal pan hejtman. Začali jsme pracovat na tom, abychom nemocnice jako takové uzavřeli, co se týče toho, aby se nedostal virus do nemocnic s tím, že jsme jednak triážovali vstupy do nemocnic, dále jsme omezili operativu na nutné akutní záležitosti, plus na operativu onkologických pacientů. To jsme udělali během několika dnů, to uzavření šlo poměrně rychle.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Kümpele, vy jste byli v Opavě jedni z prvních, kteří se setkali s pozitivním pacientem. Jaké to pro vás bylo? Bylo to už v lednu.
Petr Kümpel, primář infekčního oddělení Slezská nemocnice Opava: Slezská nemocnice má tu výhodu, že má jako jedna z mála nemocnic infekční oddělení a infektologové ty epidemie a pandemie mají, dalo by se říct, v popisu práce. Takže my jsme to velice pečlivě sledovali, připravovali jsme se na to, ale že k té první konfrontaci v ČR dokonce v Evropě dojde právě na našem pracovišti, to jsme nečekali. Jednalo se o desetiletou Matyldu, která přiletěla na začátku února z Pekingu z Číny ke své babičce. Už v letadle měla teploty, pokašlávala a babička naštěstí prozřetelně zavolala nejprve k nám na infekci jaké kroky má učinit. To bylo velice rozumné. A v té době jsme si vlastně poprvé vyzkoušeli a nacvičili, jak se oblékat, jak si vzít ochranné prostředky a v podstatě o jeden až dva měsíce před tím nástupem epidemie v republice už jsme se s tímto případem setkali.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Medku, armáda stála před zcela novými úkoly, vojáci byli nasazování do zařízení, aby pomáhali. Na to přece nejste cvičeni?
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava: Máte pravdu vojáci jsou tady připravováni k tomu, aby bránili ČR proti viditelnému nebo zřejmému protivníkovi, který by mohl ČR ohrožovat a COVID-19 je takový protivník, který moc vidět není. Ty první úkoly, které jsme začali plnit v Moravskoslezském kraji, tak byly samozřejmě v souvislosti s uzavíráním státní hranice a vyhlášením nouzového stavu, kdy jsme posilovali Policii ČR. V Moravskoslezském kraji jsme, po aktivaci krizového štábu, hledali ubytovací a stravovací zařízení pro vojáky, kteří měli právě posílit příslušníky Policie ČR na hranicích. Musím říct, že činnost toho krizového štábu a součinnost s obcemi s rozšířenou působností byla velmi zodpovědná, rychlá, kvalitní a velmi rychle se nám podařilo získat pomoc od všech těchto subjektů, kde to bylo potřeba. Takže já velmi děkuju i zdravotnické záchranné službě a hasičům, kteří nám poskytli ty prvotní informace o tom, jak vlastně používat ochranné prostředky, jakým způsobem postupovat. A ten úkol, který už jste tady zmínila, ten nástup do těch zdravotnických zařízení, působili jsme v Alzheimer centru v Ostravě,kde působili příslušníci Velitelství výcviku Vojenské akademie a byli poprvé nasazeni do takového zdravotnického zařízení nebo do sociálního zařízení, kde řešili problematiku pomoci personálu. A Zdravotnická záchranná služba v součinnosti s námi připravila to prvotní proškolení jak správně používat ochranné pomůcky, jakým způsobem postupovat, abychom tu pandemii v Alzheimer centru zvládli co nejrychleji.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V příspěvku už padla otázka jak propracovaný systém spolupráce je mezi jednotlivými záchrannými složkami a zdravotnickými zařízeními a možná i krajem. Pane hejtmane, jak jste to viděl a vidíte doposavad?
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: Já to dodnes vidím, jako že to byla jedna z nejlepších spoluprací co možná máme tady v tomto kraji a vůbec v ČR, protože jsme si rozdělili úkoly a myslím, že to tikalo, nechci říct jak švýcarské hodinky, ale téměř jako švýcarské hodinky, neměli jsme žádný problém s ničím, kromě toho, že na vstupu nebylo dostatek ochranných pomůcek, ale to už jsme si tady říkali, to nemá cenu rozebírat. Myslím si, že právě i to, že jsme se prostřednictvím našeho integrovaného bezpečnostního centra chopili i horké linky, kde prostě lidé mohli telefonovat, mohli získávat informace, to všechno sehrávalo klíčovou roli v tom, abychom rychle dokázali obsloužit ty požadavky, které tehdy byly. Během toho nouzového stavu se ty věci dále cizelovali, my jsme přešli na jakousi digitální úroveň, kdy jsme měli rezervační systémy na objednávání k odběrům, měli jsme k dispozici i systém objednávek na ochranné pomůcky. Ale strašně důležité bylo, že jsme se stali krajem, který měl v nejkratší době největší počet odběrných míst, 12 v celém kraji. Navíc jsme rychle navyšovali testovací kapacity, tehdy to bylo asi potom v tom cílovém stavu, dva a půl tisíce vzorků za den, což byl obrovský výsledek, který si myslím, že hodně pomohl zachytit tu první nastupující vlnu a to velmi rychle. Takže já bych řekl, že to byla ta část řekněme úplně perfektní ideální, ta situace se samozřejmě začala horšit v okamžiku, kdy skončil nouzový stav, protože už v tomto okamžiku přestává fungovat ten systém krizového řízení, který má svou hlavu, což je skutečně hejtman. A samozřejmě najednou začaly vznikat problémy kdo má jaké kompetence, ukázalo se, že jediný kdo má tu kompetenci rozhodovat v období, kdy nefunguje nouzový stav, je Krajská hygienická stanice. Tam začaly potom takové ty, nechci říct problémy, ale prostě komplikace, které, dle mého názoru, se budou muset do budoucna vyřešit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, podle toho co říkáte, že by bylo pro vás lepší, kdyby nouzový stav trval déle?
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: Já jsem to dokonce navrhoval panu premiérovi, protože nešlo o to, že bychom nechtěli uvolňovat opatření, ale právě šlo o to, že jsme měli zavedený systém řízení a ten byl samozřejmě v té krizové situaci velmi klíčový. Vezměte si, že skončilo fungování krizového štábu a za týden na to, ani ne, možná dřív, se objevily nákazy v OKD a propukla vlastně druhá vlna, která nás zatížila a dodnes svým způsobem sklízíme následky toho, že se neudělalo to, co jsme chtěli už jako krizový štáb, aby se prostě otestovalo plošně OKD. Ale protože nebyl nouzový stav, tak už jsme bohužel tu kompetenci neměli. Takže to si myslím, že je ten problém, který se tam objevil.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Havrlante, pan Vondrák zmínil první druhá vlna, dá se tedy říct, že máme první vlnu za sebou a nacházíme se ve druhé vlně nebo kontinuálně probíhá první vlna? Nebo pánové, máte na to nějaký jiný názor?
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: Děkuji za otázku, ale je to těžká otázka, protože samozřejmě první vlna, která začala možná někdy na přelomu roku 2019-2020 se dostala do té situace, že ta první fáze, dle mého názoru neskončila, ale dostalo se to z plošného způsobu do lokálního prostředí, tzn. že nám to tady ještě jakoby bublá. Jsme v té situaci, že tady máme v těchto dnech několik ložisek v ČR, ať už je to Praha, nebo je to u nás na severní Moravě, byla to Karviná, jak už tady zmínil pan hejtman, byl region Frýdku-Místku, možná že to dneska je část okresu Opava. Takže pořád ta první vlna jakoby neskončila a uvidíme dál, vývoj na podzim, jak jste sama uvedla, že tady budou další respirační nákazy a v tom se budeme muset zorientovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pan Gřegoř Vás chce doplnit.
Roman Gřegoř, ředitel Zdravotnické záchranné služby MSK: Já bych to jenom potvrdil, protože to perfektně konvenuje nejen s mým názorem, že v podstatě žádná druhá vlna nenastala, je to i určité mediální dělení na nějakou první a druhou vlnu, tato prostě pořád probíhá. A protože víme, že vždycky ty nákazy mají zcela jasně zmapovánu, díky epidemiologům, souvislost,takže si myslím, že žádná druhá vlna zatím tady neprobíhá. Pořád vlastně řešíme průběh onemocnění tak jak přišel, nikdy neodešel z kraje, byť se tak někteří mají tendenci tvářit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pánové, první téma máme za sebou. V další části diskusního fóra se zaměříme na ekonomické dopady pandemie.
Reportáž: Zavřené obchody, restaurace, kulturní i sportovní zařízení, omezené poskytování služeb, uzavřené hranice. Ekonomika se téměř zastavila. Zaměstnavatelé v regionu omezili a někdy i zastavili své provozy. Zdravotním zařízením enormně rostly náklady. I přes složitost doby fungovalo zásobování, doprava, subjekty přecházely na do té doby málo používaný home office.Zlepšení nálady dané červnovým rozvolňováním opatření razantně pokazil nárůst pozitivně testovaných zaměstnanců OKD. MS kraj dostal červenou barvu na semaforu. Region se vrátil do velmi přísného režimu. Jak výrazně pandemie zasáhla do rozpočtu Moravskoslezského kraje?
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak otázka pro pana hejtmana...
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: My jsme jednak samozřejmě přispívali z vlastního rozpočtu asi šedesáti miliony korun, abychom pomáhali právě v období nákupu těch ochranných pomůcek a všech těchto věcí, ale nejhorší na tom bylo, že se zastavil kompletně průmysl, zavřely se restaurace, obchody. To zcela nepochybně vedlo k problémům, které se potom snažil stát řešit různými opatřeními. A tady se dostáváme k tomu, že vlastně díky tomu, jsme zaznamenali velký výpadek z příjmů ze sdílených daní, a ten výpadek vypadal na to, že bude až jeden a půl miliardy korun, což když vezmete, že máte řádově deset miliard k dispozici, protože těch zbylých 20 miliard jde přímo řízeným organizacím jako jsou školy, sociální organizace, tak najednou v podstatě máte velký problém. A ten problém se nedal vyřešit úplně jednoduše, my jsme samozřejmě museli přejít na nějaký nový režim, museli jsme si říct, které věci musíme dofinancovat, které prostě musíme pozastavit. Nicméně shodli jsme se na tom, že musíme udržet především při životě investice. Investice jsou to, co dává firmám v tomto kraji možnost dále žít. Takže to je asi to, co je na tom největší. A musíme říct, že ten největší propad zaznamenaly také firmy, které jsou z oblasti cestovního ruchu, takže tam se potom nastavují a už vlastně začínají fungovat dva základní programy. Jeden je kampaň, která ukazuje kam by lidé mohli přijet, zúčastňují se toho naše celebrity, které v tomto kraji žijí. A teď máme úplně nový projekt, který se jmenuje objevujme Moravskoslezský kraj, tzn. chceme pozvat lidi a financovat jim tu návštěvu na těch různých atraktivitách. Od prvního září tento program spouštíme, je to program za dalších 60 milionů korun. A pevně věříme, že ta sezóna, která většinou končí začátkem školního roku, bude prodloužena od 1.9. až do konce října. Takže to je to, co teď nějakým způsobem řešíme a doufejme, že se to také vyřešit podaří.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Vlčku, pocítili jste nějaké problémy? Budou vám chybět v rozpočtu peníze?
Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: Tak bezesporu ano. Já samozřejmě mohu mluvit akorát za naši organizaci, za Hasičský záchranný sbor, a když se podíváme na výsledek těch extra výdajů, které byly od začátku pandemie řádově do konce července, tak nás stála přes dvacet milionů korun, z čehož cca. asi polovina šla na mzdy a související výdaje, další tři čtvrtiny na osobní ochranné pracovní prostředky,dezinfekci a další. Těch 20 milionů korun je čtvrtina provozních prostředků, které dostáváme od státu na rok. Takže to je samozřejmě velmi významný zásah do rozpočtu a je třeba říct, že v tuto chvíli ještě zdaleka nebyl sanován. Uvidíme jakým způsobem se ta situace bude vyvíjet dál a zejména uvidíme, co nás bude čekat na podzim.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Medku, jak to vypadá s armádou? Budou vám také chybět peníze?
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava: Peníze nám určitě také budou chybět, protože kovid zasáhl i přípravu a výcvik Armády ČR jako takové. Zasáhl i přípravu občanů Moravskoslezského kraje, protože v Moravskoslezském kraji jednak máme velkou základnu vojáků, příslušníků aktivní zálohy Armády ČR, kteří nemohli cvičit, a zatím to vypadá, že po některých restrikcích a po některých opatřeních, které přijala hlavní hygienička Ministerstva obrany, tak výcviky probíhají a i podzimní výcviky zatím probíhat budou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kde budete hledat chybějící peníze?
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava: To je spíš otázka na naše nadřízené stupně v Praze, které se s tím budou muset popasovat, a bohužel tímto se dostáváme možná k tomu, že některé investiční rozvojové projekty, které Armáda ČR připravovala, se budou muset nějakým způsobem omezit a zkrátit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Havrlante, má také fakultní nemocnice už vyčísleny dopady pandemie?
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: Systém úhrad ve zdravotnictví je trošku jiný, tady se musí skloubit medicína s ekonomikou. Tzn. úhrady v nemocnicích jsou obecně poskytovány za výkony, které jsou v nemocnici dělány je to dáno úhradovou vyhláškou, kterou vydává Ministerstvo zdravotnictví, nicméně v první polovině roku nám vlastně zůstaly náklady a omezili jsme výkony, takže tam propad je. V té době jsme samozřejmě museli nakoupit pomůcky. Tím jak jsme nemocnici uzavřeli a vytvořili jsme odběrná místa, takže ty náklady šly na přesčasové hodiny sestřičkám, které byly a do dneška jsou v těch odběrných místech na tom našem Covid-centru, měli jsme triáže, takže toto všechno jsou náklady. Omezili jsme v té době produkci, ale nicméně 1.7. vyšla kompenzační vyhláška a my jsme začali postupně rozvolňovat péči na přelomu května a června. Ta produkce šla výkonnostně někde k padesáti procentům.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že když se omezily výkony, že vaši pacienti musí déle čekat?
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: Samozřejmě, že ty plánované výkony, které, pro vaši představu ve fakultní nemocnici je to asi tisíc výkonů, zůstaly vlastně v čekací době. My jsme tomu přizpůsobili program i v letních měsících, u některých výkonů nebo v některých oblastech jako je oční lékařství, ortopedie, jsme tyto čekací doby už zvládli za přispění našich zdravotníků, kteří zrušili dovolenou. Domluvili jsme se tak, abychom zvládli odoperovat věci, které opravdu nesnesou odkladu. Nedohnali jsme to ještě všechno, ale máme na to ještě druhou polovinu roku. A kompenzační vyhláška, která doplnila tu vyhlášku stávající na letošní rok od 1.7. je v tom nápomocna, takže bychom tady tyto ztráty měli vykompenzovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Podle analytiků, by se na podzim mohl výrazněji zvednout počet lidí bez práce. Na druhou stranu, paradoxně, přinesla pandemie nové příležitosti, pane Vondráku?
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: Určitě. My jsme vždycky byli kraj, který měl největší počet nezaměstnaných, je to prostě historicky dané i strukturou toho průmyslu tady, ale je tady jedna věc, u nás ta nezaměstnanost nerostla tak rychle jako jinde. Jinými slovy řečeno, že právě díky změně struktury ekonomiky a vlastně firem, které jsou tady, se tyto věci takto razantně neprojevovaly. Nemůžeme to ale podceňovat, takže teď připravujeme program "Mé místo v MSK", kdy chceme nabídnout i přes různé aplikace, aby se lidé mohli hlásit a vyhledávat. Prostě spárovat tu poptávku s nabídkou, protože pořád platí, že je nedostatek techniků, pořád platí, že tito lidé nejsou na trhu práce. Takže já se domnívám, že z tohoto pohledu, bych se toho až tak nebál. Samozřejmě uvidíme, co se bude dít dále. Samozřejmě další epidemie, další uzavírání firem, to je věc, která by nám komplikovala život, ale v daný okamžik bych řekl, že vidím pořád jakési světlo na konci tunelu a troufám si říct, že ty věci se nevyvíjejí až tak dramaticky, jak jsme předpokládali, dokonce, jak jsem hovořil o té ztrátě finanční z těch daní, tak narostl příjem z DPH. Jinými slovy řečeno, je vidět, že prostě ti lidé se pořád snaží žít a utrácí. Tzn. to je něco, co bych považoval za důležité právě z pohledu udržení zaměstnanosti na takové té úrovni, kterou potřebujeme. Dneska je index nezaměstnanosti 5,56%, takže to si myslím, že je pořád něco, co prostě není vůbec žádný a zásadní problém.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na Karvinsku je ale vyšší?
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: Tam ale byla vždycky vyšší, tam to bylo vždycky horší.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Padlo tady pane Gřegoři z úst pana hejtmana "světlo na konci tunelu". Vidí záchranná služba světlo na konci tunelu?
Roman Gřegoř, ředitel Zdravotnické záchranné služby MSK: To bychom nemohli dělat svou práci, protože by byla velmi beznadějná. Takže my děláme svou práci stále a máme obrovskou výhodu, že se nacházíme ve zdejším kraji, protože ono se to moc neví, ale záchranné služby nejsou zřizovány státem, ale právě je zřizuje kraj a my kraj stojíme obrovské množství peněz, nevyděláváme si, na rozdíl od nemocnic, přes zdravotní pojišťovny, protože u nemocnic je to přes 90 procent, kdežto záchranky si vydělají od pojišťoven asi tak 25 až 30 procent a zbytek leží na kraji. A jenom v tom příspěvku, který nám kraj dává, to je půl miliardy ročně. Takže samozřejmě bedlivě sledujeme a našim světlem je kraj, protože máme ještě také vyčísleny a průběžně dodáváme informace o tom, že nás to bude stát desítky milionů navíc. Ale na druhou stranu víme, že děláme prostě práci, která je nezastupitelná, kterou si nemůžeme naplánovat. Setkáváme se s kolegy z jiných krajů a opravdu takovou situaci jako máme my zde nemá zdaleka každý kraj, tak dobrou, není tam prostě na ty záchranky tak myšleno.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Po dvou třech měsících jsme očekávali, že počet nakažených bude klesat, bohužel na Karvinsku v červnu začal počet nakažených naopak narůstat. Nejvíce se nákaza šířila v OKD. V důsledku toho se doly na šest týdnů uzavřely. Pane Kümpele, proč zrovna tam se nejvíc šířila nákaza?
Petr Kümpel, primář infekčního oddělení Slezská nemocnice Opava: Vždycky, když vznikne nějaké ohnisko, kde je nakupeno víc lidí, tak se dá jednoznačně očekávat, že k tomu šíření dojde. My jsme vůbec nepočítali s tím, že by ty vlny byly ovlivněné nějak počasím. Bylo to jasně dané tím, že ta vlna a ten nárůst bude tehdy, jak se ta opatření, původně přísná, rozvolní. Takže to nebylo nic neočekávaného.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Než se uzavřely doly pane hejtmane, tak probíhaly velké diskuze i na sociálních sítích, kde se stala chyba... I vy jste se těch diskusí účastnil, tak dneska s nadhledem - jak to vidíte?
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: No myslím si, že doba dala za pravdu mému názoru a to bylo na začátku testování v OKD, kdy jsem hovořil o tom, že bychom se měli poučit z toho, co se stalo v Polsku, kde teda skutečně došlo taky k rychlému nárůstu a tam ty doly zavřely téměř okamžitě, aby v podstatě zabránili tomu dalšímu šíření, a to si myslím, že se stát mělo. Tam jsme asi ztratili několik týdnů, které nám potom chyběly v tom, že dvacet procent z těch testovaných bylo nakažených, což bylo vysoké číslo. Když se podíváte dneska tak to vychází na jeden a půl procenta až dvě procenta nakažených z toho celkového počtu testovaných, tam bylo dvacet procent! Jinými slovy řečeno bylo vidět, že se tam ta nákaza šířila v podstatě nekontrolovaně poměrně dlouhou dobu. To bylo něco, co jsme chtěli. Samozřejmě tam vždycky bylo to jako: "proč to nezastavíte, pane hejtmane?". No to prostě hejtman zastavit nemůže tu těžbu, to prostě není v jeho kompetenci. Je to v kompetenci jednak samozřejmě té společnosti a samozřejmě jeho vlastníka, tak samozřejmě v kompetenci hygieniků, kteří o tom můžou rozhodnout. Ale chápu to, že to nebylo jednoduché rozhodování. Teď můžu říct, že po válce je každý generál, takže můžu říct, že jsem měl sice pravdu, ale vím, že to rozhodování na začátku nebylo úplně triviální a jednoduché. Na druhou stranu je třeba si říct, že prostě doly vždycky budou, řekněme, zdrojem takovéhoto prostředí, kde se může rychle šířit nákaza, protože je tam vedro, je tam vlhko, ti lidé jsou stísněni na malých prostorech, prostě sdílejí spolu více ten prostor než kdokoliv jiný, takže tam si myslím, že se ukázalo, že to je rizikové povolání, z tohoto pohledu. Mimochodem, do té doby než propukla pandemie epidemie v OKD, tak nejpostiženější byli zdravotníci a lékaři. Ta profese byla nejvíce postižená právě proto, že jsou v kontaktu s těmi lidmi a pak se to změnilo, že je tím nejvíce postiženým profese horníka.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Před námi je poslední, třetí téma: Podzimní vývoj pandemie.
Reportáž: S pandemií koronaviru bojujeme už od března. Po ukončení nouzového stavu převzalo ministerstvo zdravotnictví dohled nad situací. Vývoj v regionu si ovšem vyžádal zvýšenou aktivitu bezpečnostní rady kraje. Pandemii se nepodařilo dosud porazit. Splnila přijatá opatření včetně chytré karantény očekávání? Jak jsou vybavena zdravotnická zařízení, změnilo se něco v jejich fungování?
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Vondráku, splnila chytrá karanténa očekávání? Před námi je začátek školního roku, očekává se, že se pandemie nebo nemoc COVID-19 bude šířit daleko rychleji.
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: Já vždycky to téma chytré karantény rozdělím na dvě části. Ta první část, je ta myšlenka ten nápad, která si myslím, že je naprosto korektní, tzn. rychle zachytit kontakty, otestovat je a v podstatě uvést do karantény co nejrychleji, a myslím si, že právě ta informatika v tom sehrává klíčovou roli. Myslím si, že dokonce i technologicky by se to dalo udělat ještě dokonaleji, ale tady narážíme na GDPR apod. Problém je, že nestíhají ti lidé, kteří ji mají obsluhovat. Prostě je toho příliš mnoho. Na druhou stranu je třeba říct, že v tomto kraji je největší počet dohledaných pomocí chytré karantény. Tzn. skutečně KHS to využívá a oproti jiným krajům, skutečně se to snaží využívat, ale to poddimenzování Krajské hygienické stanice se prostě musí nezbytně nutně projevit na tom, že pak už vám nestačí ani ta informatika, těch lidí je tolik, že to nejsme schopni stíhat. Já se omlouvám za tu druhou vlnu, ona není ve své podstatě, já to jenom vnímám podle těch dvou lokálních maxim, které se tam objevily. To druhé lokální maximum nás hodně poučilo, ukázalo, kde to je třeba podchytit. Já jsem neustále "bombardoval" pana prof. Duška, tady s panem generálem a ostatní, aby v nějakým způsobem tu chytrou karanténu zase nějak uchopili a začali ji řídit, protože ona se stala neřízenou. A myslím si že to je to, co nám do budoucna dává tu šanci. Tzn. musíme mít dost lidí, já tvrdím, že musí být ti lidé proškolení jak s tím pracovat, protože není možné si psát věci na papír a pak sto papírů přepisovat, to musíte prostě dělat on line. Tak vznikají ty chyby, tam se to zpožďuje, a to je to, co musíme napravit. Takže já si myslím, že z toho pohledu jsme se hodně naučili, možná i poučili,já teda doufám, a samozřejmě, co také považuji za klíčové a důležité je, že my jsme teď v podstatě nejprotestovanější kraj v celé ČR.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Podle vašeho názoru splnila chytrá karanténa, to co měla ?
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: Svým způsobem ano, ale musím říct, že prostě měla své problémy, o kterých jsem hovořil. Ale pořád tvrdím a budu úporným zastáncem chytré karantény jakožto nástroje, který by v podstatě měl být podporován vší silou, ale také prosazován vší silou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pánové, průběžně jste se setkávali s tím, že máte své týmy oslabené, kvůli nemoci, kvůli paragrafům apod. Jste teď na podzim připraveni nějakým jiným způsobem řešit tuto situaci, pane Vlčku?
Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: Tak to je samozřejmě dobrá otázka protože, nikdo z nás nemá křišťálovou kouli, takže je otázkou, nakolik ta případná podzimní situace může zasáhnout širokou populaci, která se bezesporu dotýká i složek integrovaného záchranného systému. Já musím říct, že za celé to období od počátku pandemie jsme měli dva pozitivně testované z našich příslušníků, což troufnu si říct, je velmi dobrý výsledek ve vztahu k tomu, jak často přicházíme do styku s ostatními složkami a lidmi. Na druhé straně je fakt, že jsme dělali řadu preventivních opatření, které děláme dosud. To znamená veškeré takové ty větší akce, které byly v plánu, a které jsme chtěli organizovat, popřípadě se jich účastnit, tak ty jsme odložili na pozdější dobu. Máme určitý systém řešení střídání jednotlivých směn na stanicích, tak ať se ti lidé potkávají co nejméně. Jsme dost striktní z pohledu nošení osobních ochranných pracovních prostředků a dalších záležitostí. Na druhou stranu jsme se setkali také s tím, a to je to, co už tady zmínil pan hejtman,že po ukončení nouzového stavu nám najednou vypadla evidence, vypadla evidence z pohledu personifikace těch lidí, kteří jsou pozitivně testováni, což pro nás je samozřejmě potenciální ohrožení. My jako hasiči, respektive další složky integrovaného záchranného systému, potřebujeme vědět jestli jedeme na danou adresu a je tam někdo testován pozitivně či nikoliv. Ale netýká se to jenom čistě Covidu, mohou být mnohem závažnější infekční onemocnění. V tuto chvíli je to řešení, které je předloženo do parlamentu, doufejme, že bude v legislativně krátké době dořešeno takovým způsobem, ať jsme připraveni na tu podzimní část lépe než to bylo dosud.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Gřegoři, Váš tým pracoval mnohdy tak, že se odřízl od rodiny, že spíš byl v práci než doma i z bezpečnostních hledisek, aby nepřinesli třeba nákazu domů. Zjistil jste, že ta opatření která jste používali v počátcích, můžete využívat i na podzim?
Roman Gřegoř, ředitel Zdravotnické záchranné služby MSK: Je tomu přesně tak, my jsme, navázal bych na pana generála, od nich v podstatě neustoupili, protože my jsme v prvém sledu, podobně jako třeba pracovníci v nemocnicích na příjmových odděleních, v současné době musíme kohokoliv považovat za potenciálně nakaženého, takže vlastně stupeň naší ochrany je celou tu dobu stejný a nese to jednoznačné výsledky, protože v souvislosti s prací nemáme za tu dobu jediného nakaženého záchranáře, lékaře, člena osádky. To je důsledek nejenom dobré vybavenosti těmi pomůckami, ale především ti lidé je umí dobře používat, to je totiž naprosto zásadní. A personálně na tom záchranná služba není nikde dobře, protože opravdu je nastavena na určité rezervy, ale rozhodně nemá desítky nebo stovky lidí někde v rezervě, které by mohla mobilizovat. Takže to období zhruba se kryjící s tím krizovým stavem, jsme zvládali, přesně jak říkáte, s naprosto maximálním nasazením s přesčasovou prací,o které ani tady nemůžu vlastně příliš hovořit, a za cenu dalších velmi striktních opatření, izolace těch jednotlivých týmů, aby se nekřížily a podobně. Takže my to bohužel nebo bohudík máme nacvičeno a jsme připraveni, samozřejmě bude li třeba, kdyby se ta situace nějakým dramatickým způsobem zhoršila, tak zase nabídneme naši pomoc mobilních odběrových týmů a všude tam, kde to bude potřeba.
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: Já bych tady chtěl ještě poděkovat armádě, protože to personální posílení odběrových týmů, bez toho bychom nedali všechny ty plošné testy, které tady proběhly, takže ještě jednou velký dík za to, protože to byla velká pomoc.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Medku, neukázalo se například, že chybí civilní obrana?
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava: Civilní obrana by nám v tomto okamžiku asi příliš nepomohla, protože ona se sice připravovala i na nějaká hromadná neštěstí a podobné záležitosti, ale Covid jako takový je věc, na kterou se nepřipravoval asi vůbec nikdo. Možnost toho, že civilní obrana byla vybavena některými prostředky k ochraně obyvatelstva v minulosti, tak tohle je samozřejmě jedna z těch věcí, která by byla velmi pozitivní, ale dneska, tak jak jsme tady o tom mluvili, a jak o tom mluvil pan doktor i pan generál, tak my jsme nasbírali nějaké zkušenosti a předpokládám, že v rámci těch zkušeností budeme pokračovat teď v tom podzimním období. U vojáků bohužel jsme měli tři nemocné vojáky, kteří onemocněli při zásahu právě v tom Alzheimer centru v Ostravě. Ale ti, kteří byli nasazení v mobilních odběrových týmech a viděli je diváci jezdit po Moravskoslezském kraji, bylo tady 43 odběrových týmů, tak nikdo z nich neonemocněl, protože všichni zodpovědně používali právě osobní ochranné pomůcky v souladu s těmi pravidly, které k tomu byly stanoveny.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Vlčku, krátká reakce?
Vladimír Vlček, ředitel HZS MSK: Jenom krátce zareaguji, protože je takový dojem, že civilní obrana zmizela, ona nezmizela, ona byla transformována do civilní ochrany a ta přešla do působnosti hasičského záchranného sboru. A to je také jeden z důvodů, proč samozřejmě jednak složky IZS jsou připravené, ale také občané se připravují. Na druhé straně je naprosto iluzorní se domnívat, že je 1,2 milionů obyvatel Moravskoslezského kraje a pro tyto lidi budou tady připravené ochranné obleky a masky a všechno, to takhle nefunguje. A samozřejmě ta pandemie nám do jisté míry ukázala, kde je to gró, na co je třeba se připravit v tom dalším období, ale určitě to není o tom, že by vlastně ta příprava zmizela ze světa, naopak, my velmi aktivně působíme ve školách, velmi aktivně působíme na další ohrožené skupiny, což jsou senioři. Máme připravený projekt společně s krajem, který se nazývá "Městečku bezpečí", kde bychom chtěli, ať padesát tisíc obyvatel ročně projde tady tímto, z hlediska přípravy na všechny mimořádné události. Ale to jsou akce, které do jisté míry souvisí. Takže já jenom chci říct, že opravdu to není o tom, že by civilní obrana zmizela jako taková.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Určitě bychom měli ještě zmínit jak to vypadá s vakcínou, případným očkováním, pane primáři?
Petr Kümpel, primář infekčního oddělení Slezská nemocnice Opava: Jistě na vakcínu všichni netrpělivě čekáme, je to závod s časem. Těch týmů, které se vakcinologii věnují a připravě té vakcíny je neúměrně, minimálně 160 týmů je poměrně hodně daleko. Ve světě běží minimálně asi sto šest klinických studií, které jsou v různých fázích té studie, většina už se dostala do té fáze 3, toho testování. Pokud vím, tak jenom v Rusku běží minimálně 23 potencionálních vakcín, které se připravují. Čína má některé vakcíny, mají to samozřejmě západní země. Některé firmy už jsou tak daleko, že tu vakcínu už plní do injekčních stříkaček, aby byla připravena v případě, že v té třetí fázi se ukáže jako úspěšná, tak aby ji mohly ihned distribuovat. Ale kdy opravdu přijdou na trh, je otázka, kterou samozřejmě nikdo neví. Budeme rádi kdyby to bylo na začátku příštího roku.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Závěrečná otázka, pane Vondráku, chystá Bezpečnostní rada kraje nějaká opatření na podzim?
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: My samozřejmě máme schválenou Bezpečnostní radu kraje hned po začátku školního roku, ale ne teda hned prvního, protože to je zbytečné, ale na ten další týden, abychom si vyhodnotili jak se projeví školní rok po tom více než týdnu, tzn. po deseti dnech, kdy už by se mohly případné problémy objevit. Je třeba vyhodnotit tu situaci a samozřejmě případně přijmout opatření. Víte, já jsem trošku někdy nervózní, a je to skutečně někdy chaotické, jak se mění vyhlášky na téma používání roušek a těchto věcí, já bych tady použil selský rozum, jsem mezi spoustou lidí v nějakém malém prostoru, tak si tu roušku vezmu, pokud jsem venku, tak je nesmysl sedět tam v roušce. Prostě si myslím, že je třeba opravdu používat ten selský rozum. My pořád čekáme na nějaké nařízení a ještě často to nařízení vnímáme, že nám jaksi vstupuje do naší svobody, ale já si myslím, že ta svoboda je také o té odpovědnosti, takže buďme odpovědní. Stačí mít trošku rozumnou úvahu nad tím, kde přicházím, kam vstupuji a prostě tu roušku si nasadím v okamžiku, kdy budu cítit, že by to mohlo být nebezpečné, jak pro mě,tak pro ty ostatní.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pánové odborníci přikyvují, tak velmi krátkou reakci prosím.
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: Já bych jenom krátce podpořil pana hejtmana, protože opravdu my jsme vzorem tady, co se týče toho režimového opatření, já bych apeloval na všechny, aby ty roušky nosili tam, kde je více lidí a tím můžeme minimalizovat tuto situaci. A testování je také velice důležité pro to, abychom žili normální život.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pánové čas diskuzního fóra vypršel, já vám děkuji za Vaše odpovědi a přeji hezký den vám i našim divákům.
