Od dokumentárního filmu přes výstavu až ke knize. Několikaletý projekt věnovaný šlechtickému rodu Razumovských se završil právě touto publikací. Její autoři v ní propojili předměty z českých muzeí a galerií s materiály, které dodnes vlastní samotná rodina.
Ondřej Haničák, historik a spoluautor knihy, SZM: “Ta publikace je takovým závěrečným kamenem tohoto projektu. A naším hlavním cílem bylo v této knize prezentovat sbírky, které jsou stále v majetku rodiny Razumovských a které se nějakým způsobem váží k historii našeho regionu.”
Část artefaktů se přitom veřejnosti představuje vůbec poprvé. Kniha Razumovští z Vikštejna - Odysea emigrace ukazuje i předměty, které z technických důvodů nebylo možné zařadit do předchozí výstavy ve Slezském zemském muzeu.
Ondřej Haničák, historik a spoluautor knihy, SZM: “Takovým opravdu zajímavým příkladem spojení té cizí sbírky a nějaké české veřejné sbírky je soubor těchto předlohových studií, jsou to vlastně portréty dětí Kamila Razumovského a rovněž i díky nim se podařilo precizně ji určit a restaurovat tady tento krásný, velkoformátový rodinný portrét.”
Razumovští se na Opavsku výrazně zapsali také do podoby několika obcí. S jejich působením jsou spojeny například Dolní Životice, Melč, Radkov nebo Horní Vikštejn. Vedle velkostatků a zámeckých sídel budovali také hospodářské objekty, školy, hasičské zbrojnice nebo cesty.
Ondřej Haničák, historik a spoluautor knihy, SZM: “Existovaly i projekty železničních spojení, takže je toho celá řada. Existuje celá řada míst a památek, kolem kterých dnes chodíme a nevíme, že byly právě s touto rodinou spojeny. A o osvětlení tohoto aspektu se rovněž snaží tato publikace.”
Jedna z kapitol přibližuje také poválečný osud rodového majetku a mobiliáře z jednotlivých zámků.
Lenka Valečková, kurátorka a spoluautorka knihy, SZM: “Do knihy jsem přispěla kapitolou, která se věnovala poválečné konfiskaci majetku Razumovských, tedy především velkostatků Horní Vikštejn a Dolní Životice a vlastně věnovala jsem se poválečným osudům mobiliáře na zámeckých objektech a co se vlastně podařilo dohledat z těch zámků.”
Součástí slavnostního večera v Raduni bylo také promítání dokumentárního filmu. Jeho mimořádnou součástí jsou vzpomínky Aleksandra Razumovského, který se v roce 1931 narodil na zámku v Dolních Životicích.
Ondřej Haničák, historik a spoluautor knihy, SZM: “Unikátní na tomto snímku je, že zachycuje pamětníka, vzpomínky pamětníka Aleksandra Razumovského, který se v roce 1931 narodil právě na zámku v Dolní Životicích a své vlastně dětství a mladická léta prožil v meziválečném Československu.”
Aleksandr Razumovský zemřel v roce 2025. Jeho osobní vzpomínky tak dnes představují cenné svědectví o životě rodiny i tehdejším regionu.
anketa: návštěvníci akce: “Je to fascinující. Vidím ten film už po druhé, jednak v těch Dolních Životicích, protože odtamtud pocházím a úplně nejvzácnější jsou ty poznámky nebo deníky Marie a Olgy, protože o těch jsme nevěděli.”
“Tomu projektu fandím od začátku, protože pracuji v archivu a samozřejmě jsme spolupracovali i s tím týmem, takže mě bavilo pozorovat, jak se to postupně rozšiřuje od toho filmu přes výstavu až po tu knihu.”
V Raduni představili také odbornou publikaci věnovanou samotnému zámku. Kniha V lesku knížecí koruny shrnuje nejnovější poznatky o jeho historii, obyvatelích i stavebním vývoji.
Markéta Kouřilová, kastelánka, Zámek Raduň: “Vypráví příběh nejen raduňského zámku, ale i jeho obyvatel. Na této knize spolupracovala řada autorů, ať už to byly z univerzity, z Národního památkového ústavu, takže jednotlivá témata jsou zohledněna v tomto směru. Je tam pohled archeologa, stavebního historika a samozřejmě i historiků.”
Kniha obsahuje historické fotografie, plány i další obrazové materiály. Některé z nich mohou pomoci také při budoucích proměnách zámeckých expozic.
Markéta Kouřilová, kastelánka, Zámek Raduň: “Tady vidíte třeba kočár Napoleona, který ukořistil maršál Blücher v bitvě o Waterloo a stál tady na raduňském zámku. Tady vidíte raduňský zámek v plné kráse. No a tady toto je můj velmi oblíbený obrázek, je na něm zachycená oslava stříbrné svatby manželů Blücherů. A celá tato scéna se odehrává v hlavním společenském sále raduňského zámku, který sice není v současné době zpřístupněn, ale pracujeme intenzívně na tom, abychom jej znovu otevřeli veřejnosti."
Otevřen by měl být nejen jako prohlídková trasa, ale mohly by se v něm odehrávat i nejrůznější kulturní a společenské akce.
